Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English

Obsah

Znak a prapor

prapor znak

První zmínka o obci je v historických písemných pramenech činěna k roku 1320, kdy se připomíná rychtář ve Vráži ("iudex de Wraz"). Z další zprávy z roku 1357 vychází najevo, že ves byla součástí panství příslušného k nově vybudovanému hradu Karlštejnu. Hrad, který dal vybudovat císař a český král Karel IV. byl stavěn v letech 1348 - 1355. Při hradním kostele Nanebevzetí Panny Marie byla zřízena kolegiátní kapitula majetkově zajištěna krom jiného i platy z obce Vráž. Osudy obce Vráž jsou shodné s dějinami panství hradu Karlštejn. V roce 1625 byly statky příslušné ke Karlštejnu a s nimi i Vráž předány k užívání královně. Před předáním karlštejnského panství královnině komoře bylo panství v roce 1622 odhádáno a ve výčtu příslušných vsí byla jmenována i Vráž. V roce 1631 byly hrad a panství zastaveny Janovi Kavkovi Říčanskému z Říčan (+ 1645). Z jeho tří dcer Ludmila Benigna, vdaná za Františka Matyáše ze Šternberka (+ 1650), nakonec získala větší díl Karlštejna a prodala jej synovi Janovi Norbertovi hr. ze Šternberka (+ 1678). V roce 1693 bylo českou královskou komorou panství karlštejnské odhádáno a rozhodnuto o jeho prodeji s výjimkou hradu, který se stal opět vlastnictvím krále. Nakonec získala panství v roce 1705 císařovna Eleonora. Po ní dědily a užívaly panství manželky panovníků jako věnné panství české královny. A to až do roku 1755, kdy Marie Terezie věnovala statek nově zřízenému Ústavu šlechtičen na Hradčanech. Ten byl vrchností až do konce patrimoniální správy v roce 1850.

Dominantou obce Vráž je věž kostela sv. Bartoloměje. Jeho mohutná věž má díky dlátkovitému tvaru střechy charakteristickou siluetu. Střecha věže je zcela mimořádně opatřena dvěma dvojramennými kříži. Kostel je poprvé zmiňován v roce 1380 v tzv. vizitačních aktech pražského arcibiskupství.

Znak obce lze popsat: V modrém štítě na zeleném návrší s položeným stříbrným nožem se zlatou rukojetí, stříbrná věž se dvěma černými gotickými okny nad sebou, červenou valbovou střechou se dvěma zlatými patriaršími křížky a dvěma stříbrnými přístavky s červenou šikmou a kosmou střechou. Věž je inspirována věží kostela sv. Bartoloměje ve Vráži. Věž, stejně jako ve skutečnosti stojí na návrší, které zde může plnit funkci mluvícího znamení. Vráž má původ v pojmenování pro kopec, návrší, pahorek atp. Nůž v návrší jako atribut sv. Bartoloměje určuje věž jako věž kostela se zasvěcením tomuto světci, Modrá barva šítu je barvou oblohy a umísťuje věž a návrší do "reálného" přirozeného prostředí.

Podoba praporu odpovídá následujícímu popisu: List tvoří žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu, bílo- modro-bíle dělený v poměru 1 : 3 : 1, a tři vodorovné pruhy opačných barev. V modrém žerďovém poli na zeleném návrší bílá věž se dvěma černými gotickými okny nad sebou, červenou valbovou střechou se dvěma žlutými patriaršími křížky a dvěma bílými přístavky s červenou šikmou a kosmou střechou. Pod věží bílý nůž se žlutou rukojetí hrotem k žerdi a ostřím k dolnímu okraji. Modré pole v žerďové části opakuje podobu znaku. Barevnost ostatních částí praporu je odvozena od základních tinktur znaku - modré od barvy štítu a bílé od tinktury věže.
Návrh znaku a praporu obce zpracoval Stanislav Kasík, heraldická kancelář DAUPHIN z Roudnice nad Labem.

Rozhodnutím č. 17 předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 18. března byl obci udělen znak a prapor. Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek dne 6. června 2003 rozhodnutí o udělení znaku a praporu slavnostně předal obci.